Aplikace pro HZS
Rozsáhlé požáry, dlouhodobé požáry, těžko přístupné terény s výskytem požáru, nebo třeba taktické či prověřovací cvičení – na těchto událostech také létáme a monitorujeme ohniska nebo provádíme dokumentaci. Námi pořízená data je však nutné nějak předat příslušníkům HZS a vhodně interpretovat. Zároveň musí velitelé HZS plánovat dlouhotrvající zásahy či cvičení, nebo analyzovat jejich výstupy.

Markdown
Pro všechny tyto úkony jsme vyvinuli aplikaci Fire Inspector. Každý pokrok aplikací nebo vývoj nové aplikace konzultujeme se členy příslušných jednotek. V tomto případě se vydáváme konzultovat tuto aplikaci na centrální hasičskou stanici v Plzni na Košutce. Dále také aplikaci testujeme na nejrůznějších cvičeních s HZS a školíme členy HZS na její používání.
Důvodem vzniku aplikace bylo zobrazení, měření a sledování plochy požáru v čase. Již během požáru se jak hasiči, tak i poškozené osoby zajímají o rozsah škody způsobené požárem. Tu jsme do této chvíle mohli pomocí dronu měřit přibližně ihned na místě, avšak pro přesnější měření jsme neměli vhodný software. Díky aplikaci Fire Inspector, jsme schopni poskytnout jak mnohem přesnější informace o rozsahu požáru, tak i data a prostředí pro další post-processing po skončení samotného zásahu, nebo možnost plánování dalšího postupu v řešení události.
Po příjezdu na zásah můžeme díky laserovému dálkoměru na kameře DJI Zenmuse H30T, nebo na integrované kameře u UAV DJI M4T za pomoci naší aplikace GPS Transferer v ovladačích dronu vytvořit body po obvodu plochy zasažené požárem. Aplikace GPS Transferer běží na pozadí ovládacího zařízení a po interakci operátora daného zařízení dokáže vyčíst GPS koordináty z obrazu. Tyto body jsou následně uloženy do naší databáze. Odtud následně čerpá data právě aplikace Fire Inspector. Zároveň jsme schopni do aplikace nahrát fotografie z dronu, včetně ortofoto snímku, který je automaticky usazen do mapového podkladu.
Po otevření aplikace je nutné přihlášení uživatele. Přístup k aplikaci je řízen přes náš cloud. Veškeré úpravy v konkrétním projektu jsou navíc párovány na příslušného uživatele, aby bylo vidět, kdo dané změny provedl.
Po přihlášení si uživatel vybere územní obvod, do něhož požár spadá.
Po rozkliknutí se mu zobrazí seznam požárů rozdělených do jednotlivých roků seřazených podle data. Uživatel může rovněž zakládat vlastní projekty, k nimž ovšem nebude mít k dispozici data z dronu.
Po výběru projektu se automaticky načte do mapy ortofoto snímek z dronu (je-li k dispozici) a polygony zaměřené dronem. Snímek z dronu nelze posouvat, upravovat ani nijak měnit či mazat.
Stejně tak je tomu u polygonů naměřených dronem, ty lze ovšem skrývat/odkrývat, či měnit jejich barvu. Navíc je možné u všech polygonů zobrazit GPS souřadnice jejich jednotlivých vrcholů. Při kliknutí na konkrétní GPS souřadnici se tato souřadnice automaticky zkopíruje do schránky a tak ji lze následně snadno např. vložit do libovolné mapové aplikace.
Neméně důležitou funkcí je vytváření vlastních polygonů, kdy si zpracovatel může vyznačit další plochy, které ho zajímají. Aplikace mu pak vypočítá obsahy těchto polygonů a umožní jejich mazání, změny barvy, či pojmenování. V případě potřeby lze přepínat i mezi jednotkami plochy. Ovšem jednotky lze přepínat pouze v rámci celého projektu a to z důvodu prevence možných omylů na straně uživatele. Zároveň lze přepínat mezi základní a leteckou mapou.
Dále jsou k dispozici funkce měření, kdy si může zpracovatel změřit výšku/šířku zasažené plochy či pole, lesa, budovy a dalších možných objektů, centrování mapy na ortofoto snímek a možnost zobrazit/skrýt pohled z dronu.
Dalším důležitým prvkem pro zpracování průběhu požáru je možnost vkládání grafických značek a jejich editace, zákres tažení hadic či přidávání popisků do mapy. Díky nim lze vyznačit rozmístění jednotek i techniky v konkrétní časový okamžik. To pak napomáhá při vyhodnocení postupu při požáru a zpracování výsledné zprávy.
K projektu lze rovněž vkládat fotografie, které se navíc zobrazí v mapě a je tak zřejmé, z jakého místa byla daná fotografie pořízena. Fotografie jsou opět rozděleny na foto z dronu a foto od hasičů.
Aplikace rovněž umožňuje export výsledné zprávy, která je vytvořena dle požadavků HZS.
Plate JSON
Pro všechny tyto úkony jsme vyvinuli aplikaci Fire Inspector . Každý pokrok aplikací nebo vývoj nové aplikace konzultujeme se členy příslušných jednotek. V tomto případě se vydáváme konzultovat tuto aplikaci na centrální hasičskou stanici v Plzni na Košutce. Dále také aplikaci testujeme na nejrůznějších cvičeních s HZS a školíme členy HZS na její používání.
Důvodem vzniku aplikace bylo zobrazení, měření a sledování plochy požáru v čase. Již během požáru se jak hasiči, tak i poškozené osoby zajímají o rozsah škody způsobené požárem. Tu jsme do této chvíle mohli pomocí dronu měřit přibližně ihned na místě, avšak pro přesnější měření jsme neměli vhodný software. Díky aplikaci Fire Inspector, jsme schopni poskytnout jak mnohem přesnější informace o rozsahu požáru, tak i data a prostředí pro další post-processing po skončení samotného zásahu, nebo možnost plánování dalšího postupu v řešení události.
Po příjezdu na zásah můžeme díky laserovému dálkoměru na kameře DJI Zenmuse H30T, nebo na integrované kameře u UAV DJI M4T za pomoci naší aplikace GPS Transferer v ovladačích dronu vytvořit body po obvodu plochy zasažené požárem. Aplikace GPS Transferer běží na pozadí ovládacího zařízení a po interakci operátora daného zařízení dokáže vyčíst GPS koordináty z obrazu. Tyto body jsou následně uloženy do naší databáze. Odtud následně čerpá data právě aplikace Fire Inspector. Zároveň jsme schopni do aplikace nahrát fotografie z dronu, včetně ortofoto snímku, který je automaticky usazen do mapového podkladu.
Po otevření aplikace je nutné přihlášení uživatele. Přístup k aplikaci je řízen přes náš cloud. Veškeré úpravy v konkrétním projektu jsou navíc párovány na příslušného uživatele, aby bylo vidět, kdo dané změny provedl.
Po přihlášení si uživatel vybere územní obvod, do něhož požár spadá.
Po rozkliknutí se mu zobrazí seznam požárů rozdělených do jednotlivých roků seřazených podle data. Uživatel může rovněž zakládat vlastní projekty, k nimž ovšem nebude mít k dispozici data z dronu.
Po výběru projektu se automaticky načte do mapy ortofoto snímek z dronu (je-li k dispozici) a polygony zaměřené dronem. Snímek z dronu nelze posouvat, upravovat ani nijak měnit či mazat.
Stejně tak je tomu u polygonů naměřených dronem, ty lze ovšem skrývat/odkrývat, či měnit jejich barvu. Navíc je možné u všech polygonů zobrazit GPS souřadnice jejich jednotlivých vrcholů. Při kliknutí na konkrétní GPS souřadnici se tato souřadnice automaticky zkopíruje do schránky a tak ji lze následně snadno např. vložit do libovolné mapové aplikace.
Neméně důležitou funkcí je vytváření vlastních polygonů, kdy si zpracovatel může vyznačit další plochy, které ho zajímají. Aplikace mu pak vypočítá obsahy těchto polygonů a umožní jejich mazání, změny barvy, či pojmenování. V případě potřeby lze přepínat i mezi jednotkami plochy. Ovšem jednotky lze přepínat pouze v rámci celého projektu a to z důvodu prevence možných omylů na straně uživatele. Zároveň lze přepínat mezi základní a leteckou mapou.
Dále jsou k dispozici funkce měření, kdy si může zpracovatel změřit výšku/šířku zasažené plochy či pole, lesa, budovy a dalších možných objektů, centrování mapy na ortofoto snímek a možnost zobrazit/skrýt pohled z dronu.
Dalším důležitým prvkem pro zpracování průběhu požáru je možnost vkládání grafických značek a jejich editace, zákres tažení hadic či přidávání popisků do mapy. Díky nim lze vyznačit rozmístění jednotek i techniky v konkrétní časový okamžik. To pak napomáhá při vyhodnocení postupu při požáru a zpracování výsledné zprávy.
K projektu lze rovněž vkládat fotografie, které se navíc zobrazí v mapě a je tak zřejmé, z jakého místa byla daná fotografie pořízena. Fotografie jsou opět rozděleny na foto z dronu a foto od hasičů.
Aplikace rovněž umožňuje export výsledné zprávy, která je vytvořena dle požadavků HZS.


















