Co dokáže věda změnit v našem každodenním životě? ZČU spouští nový přednáškový cyklus pro veřejnost
Kolik vody spotřebuje zoo nebo stadion? Jak umělá inteligence napodobí lidský hlas? A co mohou předměty nalezené v Borském parku prozradit o amerických vojácích? Na tyto i další otázky odpoví nový cyklus Věda na živo, který od října nabídne veřejnosti přednášky vědců a vědkyň ZČU.
Tři podvečery, tři různá témata a jeden společný jmenovatel: výzkum, který se dotýká světa kolem nás. Nový cyklus přednášek s názvem Věda na živo v Univerzitní knihovně je určený každému, kdo chce vědět, co se na ZČU zkoumá a proč je to důležité i mimo univerzitní laboratoře, učebny a výzkumná pracoviště. Vstup na přednášky je vždy zdarma.
„Věda se často odehrává na místech, kam se veřejnost běžně nedostane. Přitom její výsledky používáme každý den, někdy, aniž bychom o tom věděli. Chceme proto ukázat konkrétní lidi, jejich výzkum a hlavně to, kde se s ním můžeme potkat v běžném životě,“ řekl prorektor pro vnější vztahy ZČU Jan Váně.
První přednáška zavede posluchače přímo k něčemu tak obyčejnému, jako je voda tekoucí z kohoutku. V úterý 13. října od 17 hodin představí František Mach z Fakulty elektrotechnické technologii, která dokáže sledovat spotřebu vody a upozornit na neobvyklé změny. Jeho tým spolu se startupem nextdrop vyvinul malé zařízení, které už pomáhá sledovat spotřebu například ve Zoo Plzeň nebo na stadionu FC Viktoria Plzeň . Návštěvníci se během přednášky podívají na data ze skutečných provozů online.
Listopadová přednáška se přesune k tématu, které se v posledních letech dostalo z odborných laboratoří přímo do každodenního života. 3. listopadu od 17 hodin bude Jindřich Matoušek z Fakulty aplikovaných věd mluvit o klonování hlasu a umělé inteligenci. Počítače dnes dokážou převést text na řeč, která je k nerozeznání od lidského hlasu. Umějí také vytvořit věrnou kopii konkrétního člověka z relativně krátké nahrávky. Důkazem je i projekt Katel Gott navždy, který vznikl na FAV ZČU. Součástí přednášky budou také konkrétní zvukové ukázky.
V úterý 8. prosince pak archeologové Pavel Vařeka a Tomáš Pancíř vezmou svým výpravěním návštěvníky do Borského parku. Jejich výzkum pozůstatků 109. evakuační nemocnice americké armády , která v Plzni fungovala v roce 1945, ukazuje, že archeologie nemusí nutné znamenat jen jen tisíce let starou minulost. Sondy v parku odkryly například osobní předměty spojené s každodenním životem amerických vojáků a další stopy toho, co se na místě odehrávalo v průběhu posledních desetiletí.
Věda na živo v zimním semestru 2026
- 13. října: Každá kapka se počítá. Co hlídá spotřebu vody v Plzni? – František Mach
- 3. listopadu: Když počítače mluví jako lidé: Klonování hlasu v éře AI – Jindřich Matoušek
- 8. prosince: Archeologie osvoboditelů. Výzkum 109. evakuační nemocnice v plzeňském Borském parku – Pavel Vařeka a Tomáš Pancíř
