Výzkumné centrum NTC má další úspěch v časopisu Nature. Díky Plzni už psal také o nádorech a trilobitech

Věnovat se vědě a mít podpis u článku v některém z časopisů prestižní rodiny Nature, je meta, které není snadné, ale ani nemožné dosáhnout. V posledních letech to dokazují úspěchy plzeňských vysokých škol, z nichž zatím poslední patří výzkumnému centru NTC Západočeské univerzity v Plzni.

Časopis Nature Physics totiž publikoval článek Floquet topological state induced by light-driven band inversion in SnTe o objevu, jenž otevírá cestu k vývoji ultrarychlé elektroniky. Podílel se na něm profesor Ján Minár, který v NTC vede tým Výzkumu pokročilých a kvantových materiálů. Mezinárodní tým fyziků s teoretickou oporou Minárovy skupiny jako první experimentálně prokázal přechodný, laserem řízený topologický stav v polovodiči.

Pomocí extrémně krátkých laserových záblesků změnili vědci elektronové vlastnosti polovodiče telluridu cínu, aniž by se jakkoli změnilo jeho chemické složení nebo uspořádání atomů. „Klíčovým zjištěním je, že se polovodič může změnit v kov pouhým působením světla. Chemické složení a atomová struktura materiálů se přitom vůbec nemění,“ komentoval objev Claude Monney z univerzity ve švýcarském Fribourgu.

Jaké další vědecké stopy zanechala Plzeň v Nature během posledních let?

Vůbec první publikací v Nature byl pro Západočeskou univerzitu v roce 2020 článek o hledání a testování materiálů pro bezztrátový přenos signálu, jehož výsledky by mohly v budoucnu pomoci při stavbě kvantového počítače. I tento výzkum, který spojil vědce z Německa, Rakouska a České republiky, se opíral o teoretickou práci profesora Minára.

Podstatnou roli sehrálo NTC také v případě významného objevu, o němž Nature informoval vědeckou veřejnost začátkem roku 2024. Tradiční představu o dělení magnetismu na dvě větve, tedy feromagnetickou a antiferomagnetickou, zbořil objev takzvaného altermagnetismu.

Nejde ale vždy jen o fyziku, jiná publikace ze Západočeské univerzity spadá do zcela odlišného oboru. Profesor Michal Mergl z Centra biologie, geověd a envigogiky Fakulty pedagogické se spolu s kolegy z Univerzity Karlovy věnoval unikátně zachované zkamenělině trilobita a obsahu jeho trávicího traktu.

Tereza Tesařová, doktorandka Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy, publikovala v roce 2024 v Nature Reviews Urology článek Non-coding transcriptome profiles in clear-cell renal cell carcinoma. Shrnul její výzkum léčebných postupů, které by byly pro konkrétního pacienta co nejúčinnější a eliminovaly nežádoucí účinky chemoterapie.

O zkušenosti, které se týkaly nejen samotného výzkumu, ale i jeho publikování, se později podělila v rozhovoru pro svoji alma mater s výmluvným titulkem Hlavní je nebát se Nature oslovit.

V loňském roce pak Nature Medicine publikoval výstup rozsáhlé mezinárodní spolupráce zaměřené na rakovinu tlustého střeva a konečníku, během které vyšlo najevo mimo jiné to, že složení střevního mikrobiomu lze využít jako poměrně spolehlivý ukazatel tohoto onemocnění. Mezi autory jsou prof. Václav Liška, Pavel Vodička a Veronika Vymetálková z Biomedicínského centra plzeňské Lékařské fakulty.

Všem současným i budoucím autorům a autorkám děkujeme za jejich práci a zviditelňování vědy z Plzeňského kraje ve světě!